Maxmilián von Flek    * 1. 6. 2011 

Dostal jsem se do téhle party vlastně trochu omylem. Hodný strýček mě našel, jak jsem se potuloval venku v dešti a bouřce. Nelenil, naložil mě a odvezl do sucha a tepla v Praze.

Přemýšlel, kam vlastně půjdu, když jedna jeho kamarádka (moje současná panička) přišla o zrzavého kocourka. Přinesl mě do práce a vypustil do kanceláře. Ničeho se nebojím, tak jsem celou místnost prolezl, s každým se pomazlil a nakonec jsem jim počůral noviny. Co mají co číst noviny když jsem tu já, že. A to mi byly teprve 4 měsíce.

To panička nevydržela a už mě nedala z ruky.  Přinesl jsem do smečky trochu rozruchu, rád běhám a skáču, je mi jedno, jestli po škrabadle nebo kamarádech. Moje lidi mi říkají, že jsem pytel blech, ale to není pravda – blešku nemám ani jednu, jen se musím hodně hýbat, abych neztloustl.  

A proč Maxmilián von flek?  Protože mám na bílém stehýnku krásný černý flek. Proto mi moje panička dala vznešené jméno